Víte doopravdy, jak je váš byt velký?
Matěj Machytka
Publikováno: 17.10.2016
Velikost bytu je jeden z nejdůležitějších údajů, podle kterého se při jeho koupi rozhodujeme. Čtyřčlenné rodině pravděpodobně nebude stačit třicet metrů čtverečních, a naopak mladý pár nepotřebuje 4+1. Uváděná velikost bytu se ale v realitě může i o několik procent lišit. Jak to? Záleží na tom, jaká metoda výpočtu se použije.
Podlahová plocha před a po občanském zákoníku
Nový občanský zákoník změnil pravidla, podle kterých se podlahová plocha vypočítává, což s sebou přineslo několik problémů. Dříve platilo, že do podlahové plochy se započítává plocha všech místností, včetně těch, které tvoří příslušenství bytu (například sklep). Naopak se do něj ale nezapočítávala plocha příček v bytu a různých nosných konstrukcí jako jsou sloupy, pilíře nebo nosné zdi.
A to se právě změnilo. Nově se do podlahové plochy všechny výše zmíněné věci, včetně plochy příček a nosných konstrukcí, započítávají. Touto změnou opticky narostly rozměry bytů o několik procent, i když skutečná plocha, kterou člověk může využít, zůstala stejná.
Na obranu nové metodiky je potřeba říct, že výpočet je nyní mnohem jednodušší, protože nezohledňuje dodatečné stavební úpravy. Například pokud se vlastník rozhodne pro vybourání nebo naopak přistavění některých příček, podlahová plocha zůstane stejná.
Kolik vlastně platím za metr čtvereční?
Vezměme si praktický příklad. Máme byt, jehož podlahová plocha byla starým způsobem spočítána na 60 metrů čtverečních. Jeho cena je 3,9 milionů Kč, což znamená, že cena za metr čtvereční činí 65 tisíc korun.
Když ale použijeme nový výpočet a do plochy bytu zahrneme i příčky a další konstrukce, zvětší se jeho výměra, řekněme, o 6 % na 63,6 metrů. Jeho cena je stále 3,9 milionů Kč, ale cena za metr čtvereční je v tomto případě jen 61 320 Kč.
Opticky tak jeden a ten samý byt vypadá levněji, což se dá dobře využít pro marketingové účely v cenících. Vždy se proto zajímejte, jakým způsobem je plocha bytu vypočtena, a co všechno se do ní počítá.